top of page
Interpretace
Koblížek nachází své bezpečí sám v sobě. Nezáleží na prostředí a okolnostech, jež ho obklopují. On sám ví, kdo je, jaký je a je mu se sebou samým dobře. Možná až moc, ale to teď nechme stranou.
Říká se, že lidé bez lásky, kteří se cítí v ohrožení, mají větší tendence k tloustnutí. Obalit se do bezpečné, hřejivé, příjemné vrstvy tuku. Oddělit se tak od toho venku, mít svou klidnou zónu. Jako tehdy u babičky (maminky) v náručí. Je rostoucí křivka na grafu rozšíření obezity v populaci znamením snižujícího se výskytu láskyplných rodinných vztahů?
Motiv těla se pro mě stal zásadní. Jsme odrazem svých rodičů. Nejenom ve vzorcích chování, ze kterých se snažíme mnohdy uniknout, ale také tělesnými aspekty, proporcemi. Tomu se člověk těžko ubrání. Ať chceme nebo ne, jsme součástí neustále se opakujících genetických vzorců. Všechno se točí v kruzích.
Kutálení. Jakmile se člověk jednou roztočí, nemusí nikdy přestat, perpetum mobile. Kotrmelec. Pohyb padlý na hlavu, když se nepovede, může zlomit vaz. Tak zlom vaz v životě! Jak víme, koblížek svému osudu, tomu, čemu se tak dlouho bránil, stejně neutekl. Když se identifikuji s koblížkem, fakt, před kterým se snažím uniknout není pohlcení někým druhým, ale pohlcení sama sebou. Tím, co mám v genech zakódované. Nechci zůstat ukrytá ve svém bezpečném neměnném hnízdě.
A tak makám a makám. Překonávám svůj strach z úrazu a valím se dál. Kdoví, jak to dopadne. Možné konce, nacházející se přede mnou jsem znázornila v animaci. Stanu se podobná svým rodičům nebo budu jiná? Bude má cesta kostrbatá nebo plynulá a vrátím se nakonci k rodičům, nebo kompletně zmizím z jejich života?
Pro kostým jsem zvolila formu tlustého pláště. Rychlý a jednoduchý způsob, jak se ukrýt… sama do sebe? Oproti spodnímu prádlu, jež vyjadřuje odhalení, zranitelnost, odvahu postavit se světu taková, jaká jsem.
bottom of page